Vlek nás „vleče“ do vrchu, abychom tam nemuseli šlapat sami… Ale jak mu to usnadnit? Jak se na něm udržet? Jak dojet nahoru bezpečně? Co poradit začátečníkům?
Nabízíme další jednoduché metodické poznámky pro rodiče, kteří chtějí sdílet lyžařskou vášeň s dětmi.
Existují různé typy vleků a lanovek. Na vlecích při jízdě stojíme – jedeme na lyžích po sněhu a necháme se nahoru posouvat či táhnout. Sedačkové či kabinkové lanovky transportují lyžaře vzduchem.
Vleky bývají kratší než lanovky, a tak zpravidla obsluhují většinu mírných svahů vhodných pro začátečníky. Zaměříme tedy dnes pozornost právě na ty lyžařské dovednosti, které je potřeba zvládnout pro úspěšnou jízdu na vleku. Se zvládnutím jízdy na lanovce si většinou pak už hravě poradíme.
Je fajn nechat se nahoru vyvézt téměř bez práce lyžařským vlekem.
Proč jen téměř bez práce?
Protože každý vlek od nás vyžaduje alespoň minimální spolupráci, aby nás bezpečně a spolehlivě dopravil nahoru.
Musíme umět na ten který vlek
No, není toho málo… a teď to vysvětlujte dětem :o)). Nenecháme vás v tom!
Není to tak těžké, když děti naučíme, že na vleku je potřeba
– držet lyže po celou dobu jízdy vedle sebe tak, aby se nekřížily
– stát stejnou váhou na obou lyžích tak, aby lyže jely rovně, nezařezávaly se hranami do sněhu a nedělaly obloučky (…ty si necháme až na cestu dolů)
– držet rovnováhu a na kotvu či talíř pomy si nesedat jako na židli, ale stát pevně na vlastních nohou a vlekem se nechat jen táhnout či postrkovat
– při pádu okamžitě kotvu pustit a hned se odvalit z dráhy vleku.
To jsou věci, na které je dobré dítko upozornit a které je dobré s ním
Tak například můžete nejdříve na vlastním těle ukázat, jak to vypadá, když na vleku stojím a nesedám si (tedy stát rovně, pánev mírně dopředu), oproti tomu, kdy by si děti na talíř či kotvu sedly jako na židli (a upozornit je, že v tomto případě by spadly).
Také je dobré za pomoci lyžařské hůlky demonstrovat, jak se talíř pomy dává mezi nohy a jak se nahoře vypouští, nebo kam nám obsluha vleku pomůže umístit dvojkotvu.
A na závěr prostě na chvilku vy, jako dospělák, sundejte lyže a
Nabídněte dítku hůlku, ať na ni nasedne, jako by to byl talíř pomy a zkuste jej kousek táhnout a připomínat všechny výše zmíněné dovednosti a trénovat je v praxi.
Tedy opět, 
Stačí kousek po rovině, nemusíte šplhat do kopce :o), ale vsaďte se, že si to dítko náramně užije! A hlavně, při prvním pokusu jízdy na opravdovém vleku se bude cítit jistěji.
Nácvik i první jízdy na vleku je dobré zkoušet
Vozit na vleku lyžařské hole se dítě snadno doučí, jakmile si bude jízdou jisté. Krásně to odkouká stejně jako jízdu na lanovce.
Na co si dát pozor?
Jízda na vleku není těžká věc – jako rodiče lyžaři se mnou určitě souhlasíte. Přesto
a těch se vyvarovat.
Někdy děti, když získají základní jistotu, zkouší při jízdě na vleku dělat různé ptákoviny.
Zkoušejí na vleku vyjíždět z dráhy, dělat obloučky, houpat s kotvou, objíždět sloupy a tak podobně… A my slyšíme: Proč se to nemůže, když je to taková psina? Samozřejmě, že
Často v těchto případech padá buď lyžař anebo lano vleku. Vlek je tak vyřazený z provozu a my musíme do kopce šlapat nebo přestat lyžovat… a to za to nestojí, ne?
Z pohledu bezpečnosti je také velmi důležité z lyžařského oděvu eliminovat trčící šňůrky u bund, objemné šály nebo třeba nedooblečené kšandy od lyžařských kalhot shozené přes boky, stejně jako je důležité mít důsledně sepnuté dlouhé vlasy pod lyžařskou helmou, ať se jedná o holku či kluka. Proč?
Při pádu na vleku se snadno může stát, že se kotva zachytí právě o šálu, čouhající kšandu nebo šňůrku a vleče dítě dál. Stejně jako se mohou např. do dětského lana přimotat dlouhé vlasy. Proto
Je důležité dítěti tohle vše vysvětlit, snáze se pak ztotožní s pravidly bezpečné jízdy na vleku.
Děti se jezdit na vleku naučí většinou poměrně snadno, přibližně během dvou jízd. Na začátku je dobré oslovit obsluhu vleku, upozornit ji na začátečníka a
Obsluha v tomto případě často vlek i mírně zpomalí, aby začátečníkovi nástup usnadnila.
Pokud děti z vleku spadnou, je to z nepozornosti spíše, než že by to pro ně bylo těžké.
Překříží se jim lyže. Nebo dají na jednu lyži větší váhu, zahraní a díky tomu spadnou. Nebo si na kotvu více sednou, než aby se o ni jen opíraly. Nebo se naklánějí k jedné straně…
Je dobré dítko na vleku sledovat a případně mu vysvětlit, proč spadlo a co příště může dělat jinak.
Tak hurá, vzhůru vlekem! A potom už pěkně svištět dolů obloučky!
