O sochách a provokaci

Je zajímavé sledovat současné pozdvižení kolem soch… Vášně… Velké diskuze… Emoce… Nenávist… A přitom, chci se jich zastat, sochy za nic nemohou. Ani ty velké, pompézní, politické. Jsou prostě svědkem své doby, tehdejšího myšlení lidí, jejich hodnot, nadějí, obav i vítězství, ať už dobrých nebo vykoupených něčím smutným.

Pokračovat ve čtení „O sochách a provokaci“

Láska

„Chci krupičnou kaši“ řekla.

Ona si jako vážně v nóbl podniku na mé pozvání dá krupičnou kaši?

Jako tu krupičnou kaši, bílou rozblemtanou táhnoucí se hmotu, která bezbřeze ukapává ze lžičky pokaždé, když ji člověk nabere? Zlomyslně pokaždé, než ji stihne donést do úst? A ještě zlomyslněji kydne v tomhle prachsprostém úniku ze lžíce nejen na bradu (to by ještě šlo), ale zároveň vytvoří zcela pokrytecký flek nepředvídatelně organického tvaru na tom nejviditelnějším místě vašeho trika.

Pokračovat ve čtení „Láska“

Proti šedi/ Existenciální

Jedu. Autobus pohupuje mým tělem. Tělo drncá, hlava pokyvuje ze strany na stranu, myšlenky letí.

Je příjemné vlastně vůbec nic nevnímat. Důvěřovat řidiči, že dojedeme tam, kam potřebuji.

Vědět, že nemusím sledovat cestu, protože jedu až na konečnou.

Stačí zpozornět, až bude autobus dostatečně dlouho stát, hlava se přestane pohupovat a tělo drncat. A já si to pozvolna uvědomím.

Pokračovat ve čtení „Proti šedi/ Existenciální“

Moment, který se do výuky dějepisu málokdy připlete

Kdyby děti byly ve škole, pravděpodobně by si v hodinách dějepisu připomínaly konec druhé světové války. Možná by si o ní vyprávěly. Letos možná o trochu více než jiné roky, protože v roce 2020 je toto výročí přece jen o něco kulatější. Ale proč o tom vlastně psát? Válka je popsána, zdokumentována, uzavřena… Anebo v některých aspektech tak docela ne?

Pokračovat ve čtení „Moment, který se do výuky dějepisu málokdy připlete“

Tady a teď.

Neustále hledaný okamžik přítomnosti, který nám často přes všechna „musím“ a „měl bych“ uniká mezi prsty. Moment důležitý pro zastavení, tolikrát připomínaný v dnešní době.

Jasný, všichni víme, nejkratší cesta k tomu, jak se zastavit, je pořádně zhluboka a pomalu dýchat a zaměřit se na to, co aktuálně cítím, vidím, vnímám… tedy, místo hlavy začít používat smysly…

… ale napadlo vás někdy, jak moc mohou smysly a jejich systematické, časté (a chce se říci smysluplné :o) ) používání pomoci při poznávání? Kolik podnětů poskytují? A jak krásně logicky při poznávání umí řídit otázky, myšlenky a celý konečný „aha-moment“?

Pokračovat ve čtení „Tady a teď.“

5 tipů, aby procházka s dětmi byla pokaždé jiná

Jaro začalo výzvou. Děti doma. Omezená možnost pohybu. Jasně, že raději ven, na vzduch, do lesa, parku či okolí, hlavně mimo lidi.

S omezením pohybu se nám omezil počet možností, kam s dětmi (nebo i my sami dospěláci) jít.

Co dělat, aby to nebylo pořád stejné a nakonec nuda? Aby se nám to procházkování po stejných trasách nezačalo zajídat a neproměnilo se v rutinu?

JAK SI Z PROCHÁZKY UDĚLAT KAŽDODENNÍ DOBRODRUŽSTVÍ?

Pokračovat ve čtení „5 tipů, aby procházka s dětmi byla pokaždé jiná“

Poprvé na lyžích 5 – skok a sjezdový postoj

Co dělat, když s obloučky už dětem začíná být dlouhá chvíle a přesto je potřeba je ještě trénovat? Čím to proložit?

Jsou i další lyžařské kratochvíle!

Určitě jste od vaší ratolesti na sjezdovce zaslechli, že chce jet taky někdy rovně – tak, jako závodníci :o)).

Ano, umět sjezdový postoj patří k základním lyžařským dovednostem a nemůžeme jej proto vynechat ani my.

Navíc je to prima změna mezi výukou obloučků.

Pokračovat ve čtení „Poprvé na lyžích 5 – skok a sjezdový postoj“

Poprvé na lyžích 4 – první obloučky jako profík

Povedlo se dítku vyjet na vleku až nahoru? Jupí! Tak hurá dolů, hurá naučit se obloučky!

Už umíme pluh, tedy tvar písmene V či šipky. Ten dětem pomáhá korigovat jízdu i zastavení. Teď pomůže také tvořit obloučky.

Pokračovat ve čtení „Poprvé na lyžích 4 – první obloučky jako profík“

Poprvé na lyžích 3 – poprvé na vleku

Vlek nás „vleče“ do vrchu, abychom tam nemuseli šlapat sami… Ale jak mu to usnadnit? Jak se na něm udržet? Jak dojet nahoru bezpečně? Co poradit začátečníkům?

Nabízíme další jednoduché metodické poznámky pro rodiče, kteří chtějí sdílet lyžařskou vášeň s dětmi.

Pokračovat ve čtení „Poprvé na lyžích 3 – poprvé na vleku“

Poprvé na lyžích 2 – nakloněná rovina

Tak prima. Dítko si pohyb na lyžích užívá a zvyklo si, že má na nohou kromě bot něco dalšího, co mění způsob pohybu. Je tedy čas naklonit rovinu.

Schválně ještě pořád neříkám: „hurá na kopec!“ – mějme trpělivost a dopřejme sobě i dítku klidný start a mezikrok, než se stane „pirátem“ sjezdovek. Vyplatí se nám to!

Proč? Důvodem je opět pocit bezpečného a plného ovládnutí lyží.

Pokračovat ve čtení „Poprvé na lyžích 2 – nakloněná rovina“