Už jste nad tím někdy přemýšleli?
A je opravdu Pohádka máje tak pohádková? V čem vlastně tkví její kouzlo? Anebo naopak, nekřivdíme jí trochu, když autora považujeme jen za „nudného“ lyrického barda „nudného“ 19. století? Dokázali byste formulovat věty jako Vilém Mrštík? A kam by se děj románu ubíral, kdybyste jej mohli ovlivnit?
Pojďte se s námi ponořit do slavného románu přímo na místech s ním spojených!
Už jste nad tím někdy přemýšleli?
A co jsou vlastně znaky mužství či ženství promítnuté do veřejného prostoru? Do prostoru, který tu uspěchaně, jindy s láskou obývají ženy i muži stejným dílem.
Jsou v tom prostoru vůbec ženy vidět?
Ta otázka nám nedala spát a tak jsme pro vás vytvořili dalšího inspirativního průvodce centrem Brna, který ponouká dívat se
na známá místa trochu jiným pohledem.
Pojďte se dívat s námi!
Rádi s dětmi výletujete?
Chodíte po zajímavých stezkách?
Rádi byste se o přírodě a místech kolem dozvěděli více, ALE…
kdo má ty dlouhé litanie učíst???
No, my myslíme, že prima!
Schválně, pojďte to s námi vyzkoušet! Pojďte se s námi projít brněnskou částí Žabovřesky.
Tohle je přímá výzva pro všechny Brňáky a návštěvníky Brna.
Stačí si jen s sebou vytisknout či v terénu na telefonu otevřít hravého průvodce a mapu a vydat se na cestu…
Nabízíme vám prima příležitost si to otestovat! Ono se nám docela běžně stává, že koukáme a nevidíme a pak propásneme něco hóóóóódně jedinečného… taky to znáte?
S námi se vám to nestane! Pojďte se projít brněnskou Oborou Holedná a uvidíte sami.
Výzva pro všechny, kteří se nacházejí v Brně a chtějí na chvilku do přírody.
Stačí si jen s sebou vytisknout či v terénu na telefonu otevřít hravého průvodce a mapu a vydat se na cestu…
Další z dlouhých večerů, kdy je brzy tma a všechny hry, co máte doma, se vám už obehrály? Navíc, děti jsou pořád jak pytle blech?
Říkáte si, že by to chtělo něco trochu akčního, ale přece jen vyžadujícího
soustředění (aby to byt přežil)? Něco dobrodružného, u čeho budou potomci
objevovat nové a přemýšlet? Anebo naopak zklidňujícího? Prostě něco jiného než obvykle?
A taky byste chtěli, aby si děti trochu víc všímaly samy sebe a také sebe navzájem? Aby se nehádaly, nesoupeřily a spíš spolupracovaly? Abyste se společně smáli, zjistili o sobě vzájemně něco nového a byli si blíž? Tuším, že je to sen mnoha rodičů, nás nepočítaje… (Pokračování textu…)
Vlastně přirozené. Tedy, s přispěním kapky rozumu samozřejmě.
Je to hra s tím, co vidíme, co slyšíme, cítíme a co si o tom všem myslíme.
Doba, více než kdy jindy, přeje procházkování a výletům na vzduch. Ovšem, také se vám stává, že někdy je té chůze pro děti příliš? Že se my dospěláci zafixujeme na to, dojít úspěšně z bodu A do bodu B, dosáhnout nějakého cíle a zapomeneme přitom, že ten moment, kdy my si užíváme klidnou chůzi a ticho od pracovních telefonů, je pro děti už často příliš velký klid?
Ale jak zůstat v pohybu, a přitom neošidit dětskou zvědavost? Snadná pomoc! Stačí zaměstnat oči!
Neustále hledaný okamžik přítomnosti, který nám často přes všechna „musím“ a „měl bych“ uniká mezi prsty. Moment důležitý pro zastavení, tolikrát připomínaný v dnešní době.
Jasný, všichni víme, nejkratší cesta k tomu, jak se zastavit, je pořádně zhluboka a pomalu dýchat a zaměřit se na to, co aktuálně cítím, vidím, vnímám… tedy, místo hlavy začít používat smysly…
… ale napadlo vás někdy, jak moc mohou smysly a jejich systematické, časté (a chce se říci smysluplné :o) ) používání pomoci při poznávání? Kolik podnětů poskytují? A jak krásně logicky při poznávání umí řídit otázky, myšlenky a celý konečný „aha-moment“?
Jaro začalo výzvou. Děti doma. Omezená možnost pohybu. Jasně, že raději ven, na vzduch, do lesa, parku či okolí, hlavně mimo lidi.
S omezením pohybu se nám omezil počet možností, kam s dětmi (nebo i my sami dospěláci) jít.
Co dělat, aby to nebylo pořád stejné a nakonec nuda? Aby se nám to procházkování po stejných trasách nezačalo zajídat a neproměnilo se v rutinu?